Kód: 210

COFFEE AND RELIGION

Neohodnoceno
300 000 Kč
Skladem (10 ks)

1982 Chernigiv Watercolour on paper, 37x48cm 

Kategorie: Podpora Ukrajiny

Chystám se vzpomenout na léto 1982. Na ten nádherný červen a dva červencové týdny, které jsem já, tehdy student druhého ročníku výtvarného umění, strávil v historickém městě Černihiv. Bylo nás patnáct studentů – dychtivých kreslit a objevovat a také náš vyučující Jiurčenko Oleg Alexandrovič, který byl naším vedoucím a měl nás držet na uzdě.

Černihiv byl městem proslulým svými katedrálami a kostely, ale v těch bezbožných sovětských dobách jsme tak trochu dostali pokyny, abychom nezobrazovali kostely, ale to ostatní, například průmyslové objekty nebo jen ulice Černihova. Bylo však tak hypnotické zírat na to, jak kostely se zlatými cibulovými hlavami zachycují mraky a jak zvuky kostelních zvonů putují vlhkým večerním vzduchem a dodávají okolí jakousi vábivou esenci, které neodolá ani ateista a která je tak podmanivá k malování nebo kreslení. 

Mám v živé paměti, jak během toho léta v Černihově začala přes naši železnou oponu pronikat kultura kaváren a kávy ze Západu. Káva byla tak chutná a levná. A já jsem velmi často seděl celé hodiny, maloval, zobrazoval nadčasovou krásu nějaké nejstarší katedrály, a přitom jsem koutkem oka vrhal na venkovní kavárnu, abych zkontroloval, jestli tam nejsou nějaké hezké ženy. Tyto myšlenky o kávě, náboženství a ženách musely nějakým způsobem proniknout do mých děl.  

-

I am about to recall the summer of 1982. That glorious June and two weeks of July when I, at the time a Year Two fine art student, had spent in the historical town of Chernihiv. There were fifteen of us students – eager to draw and explore and also our lecturer Yiurchenko Oleg Alexandrovich, who was our supervisor and was supposed to keep us in line.

Chernihiv was a township famous for its cathedrals and churches, but in those Godless Soviet times we were kind of given directions to depict not churches but the other things, such as industrial sites or just the streets of Chernihiv. However, it was so hypnotic to stare at how the churches with their gold onion heads were catching the clouds and how the sounds of church bells travelled through the moist evening air, giving the surrounding some luring essence that even an atheist couldn’t resist and was so compelling to paint or draw. 

I have a vivid memory how during that summer in Chernihiv, the culture of cafes and coffee form the West started to infiltrate through our Iron Curtain. Coffee was so tasty and cheap. And very often, I would sit painting for hours, depicting the timeless beauty of some oldest cathedral and at the same time cast the corner of my eye on the outdoors coffee shop to check if there were any pretty women in there. These thoughts about coffee, religion and women in some way must have permeated into my works.